Představitelé ERC a ČBK běželi se žlutou stužkou

Ve čtvrtek 13. června se v Praze konal další ročník Pražské štafety v rámci běžeckého seriálu RunCzech. V jeho rámci se konal také již třetí ročník Běhu se žlutou stužkou s podtitulem „Uteč předsudkům“, který upozorňuje na problematiku lidí vracejících se na svobodu po výkonu trestu. Letos se k této aktivitě připojily i české církve a to nejen morální podporou, ale i vlastní štafetou.

 

 

Foto: František Jemelka - Církevní štafeta po úspěšném doběhnutí

 

V jedné známé anglické písni píše vězeň, kterému se trest chýlí ke konci a který si není jistý, jestli je vůbec ještě vítán zpět doma, aby jeho milá uvázala kolem stromu před domem žlutou stužku, pokud ho ještě vůbec chce zpět do svého života až „si to odkroutí“. A právě z této písně vyšla symbolika žluté stužky, která se mezinárodně stala znamením starosti o propuštěné vězně, kteří se chtějí zpět integrovat do společnosti, najít si práci a začít žít řádný život.

 

Začít znovu

Že to není jednoduchý úkol, na to poukazují i statistiky. Každý rok je v ČR na svobodu propuštěno na 10.000 lidí a pro většinu z nich je záznam v rejstříku trestů stigmatem, které jim komplikuje návrat zpět do plnohodnotného života, o který se snaží. Přitom nalezení odpovídající práce a tím i obživy je jedním ze zásadních faktorů, který snižuje míru recidivity propuštěných vězňů. Pokud totiž bývalý vězeň nemá na svobodě fungující zázemí, blízké lidi, o které se může opřít a k tomu ještě nedokáže najít práci, pak představuje návrat k trestné činnosti bohužel často volbu, ke které se uchýlí. Myšlenkou žluté stužky je tedy usnadnit cestu těm, kteří do tohoto začarovaného kruhu už nechtějí spadnout a chtějí navzdory svému minulému selhání začít žít slušný a spořádaný život. A to si bezpochyby zaslouží podporu.

 

Ze Singapuru do Čech

Myšlenka podpořit formou běhu zaměstnanost osob po výkonu trestu v České republice vzešla od Gabriely Slovákové, ředitelky ženské věznice ve Světlé nad Sázavou. Běhu se žlutou stužkou se zúčastnila v roce 2011 v Singapuru, kde idea masového běhu s tématikou zaměstnávání a integrace propuštěných vězňů do společnosti vznikla. Do České republiky přišla tato myšlenka poprvé v roce 2016 a její spojení s prestižními běžeckými závody jako je Volskwagen Maraton Praha, Sportisimo 1/2Maraton Praha nebo O2 Pražská štafeta napomáhá pronikání myšlenek projektu do povědomí širší veřejnosti. Běhu se již v minulých dvou ročnících účastnili bývalí i současní vězni, příslušníci Vězeňské služby, pracovníci Probační a mediační služby, státních úřadů i neziskového sektoru. K letošnímu ročníku se připojili i zástupci Ekumenické rady církví a České biskupské konference.

 

Církve se starají

Církve se o propuštěné vězně na řadě míst republiky starají. Tato péče často navazuje na duchovní doprovázení skrze činnost vězeňských kaplanů a směřuje na usnadnění přechodu do normálního života. Výborným příkladem může být například tým dobrovolníků, který působí ve věznici ve Stráži pod Ralskem a zaměřuje se na práci s vězni před koncem trestu a jejich doprovázení při prvních krocích na svobodě. Tato aktivita získala letos Cenu Ministra spravedlnosti v kategorii Čin roku 2018. Podobných aktivit bychom mohli ale vyjmenovat mnoho.

 

20 kilometrů Stromovkou

Na pražském Výstavišti bylo v den závodu rušno. Bylo přihlášeno téměř 1000 čtyřčlenných štafet. Kolem stánku projektu běhu se žlutou stužkou – jak jinak než žlutého – se houfovaly přihlášené štafety. Letošní ročník byl rekordní a pro dobrou věc se na start postavilo téměř 600 běžců ve čtyřčlenných štafetách – každý z členů běžel 5 km pražskou Stromovkou. Před samotným startem všichni „stužkaři“ vyslechli pozdrav, povzbuzení a požehnání z úst hlavního kaplana Vězeňské služby ČR Pavla Kočnara a generálního sekretáře Ekumenické rady církví Petra Jan Vinše. Oba dva tvořili polovinu letošní premiérové „církevní“ štafety, kterou doplňoval František Jemelka, tiskový mluvčí České biskupské konference a Tereza Myslilová, rovněž z ČBK. Celkový čas 1:53:08 sice netrhl žádný sportovní rekord, ale může být důstojným začátkem pěkné tradice do let příštích.