Ekumenická rada církví v České republice

Název pravoslavný neboli ortodoxní zahrnuje do svého pojmu označení původnosti neporušené jednoty a apoštolské posloupnosti od doby Kristovy do doby ekumenických sněmů (koncilů) a nerozděleného křesťanství prvého tisíciletí. Samozřejmě i vyznání, že jedinou hlavou těla církve je Ježíš Kristus.

Historie
Nejranější dějiny pravoslavné církve u nás jsou spojeny s misií sv. Cyrila a Metoděje, kteří k nám přišli z Cařihradu a přinesli bohoslužebný a kanonický řád východní pravoslavné církve. Po smrti Metoděje roku 885 byl tento řád papežem Štěpánem V. zakázán. Žáci slovanských apoštolů byli nuceni odejít ze země a kam přišli, zavedli řád východní církve. Naše domácí pravoslaví navazuje na cyrilometodějské dílo a považuje se za jeho pokračování.

Ve východní části dnešní Slovenské republiky trvala pravoslavná církev díky vlivu Kyjevské Rusi do 17.století, kdy byla roku 1649 vídeňským dvorem, jezuity a feudály zavedena unie s Římem.

Po sv. Cyrilovi a Metodějovi, prvním biskupem a jejich následovníkem po tisíciletí byl český a moravskoslezský biskup Gorazd (Matěj Pavlík), nesoucí symbolické jméno jednoho z jejich žáků. Vysvěcen byl 25. září 1921 v srbském Bělehradě. V meziválečném pro pravoslaví nepříznivém ovzduší se mu podařilo položit základy pravoslavné církve v Čechách, na Moravě a částečně i na Slovensku, postavit z vlastních církevních prostředků i nové chrámy. Navázal na bratrské styky se sesterskými východními církvemi a ekumenické styky s protestantskými církvemi, zvláště episkopální v Americe a anglikánskou církví. Pravoslaví považoval biskup Gorazd za plodnou formu křesťanství a byl přesvědčen o jeho významném poslání v ekumenickém hnutí.

V době okupace a války tato malá církev ukázala, jak pevně je spjata s českým lidem a národem a jak patří k jejím vlastnostem bojovnost, hrdinství a obětavost pro věci spravedlnosti. Poskytnutím úkrytu atentátníkům na Heydricha a jeho odhalením byla zasazena rodící se církvi velká rána. Dne 4. září 1942 byli biskup Gorazd, představený katedrálního chrámu Václav Čikl, duchovní dr. Vladimír Petřek a předseda sboru starších Jan Sonnevend zastřeleni. Jejich rodiny spolu s dalšími zahynuly v koncentračním táboře, pravoslavní kněží byli posláni na nucené práce, církev zakázána, majetek konfiskován.

Dnešní pravoslavná církev, obnovená po druhé světové válce, je samostatná. První mezi biskupy - olomouckým, prešovským a michalovským - je v současné době arcibiskup pražský a metropolita českých zemí a Slovenska. Po vytvoření českého a slovenského státu r. 1993, působí nadále jednotně v obou nových republikách s řádnou registrací. Právnickou osobou v České republice je však Pravoslavná církev v českých zemích a právnickou osobou ve Slovenské republice je Pravoslavná církev na Slovensku.

Organizace
Pravoslavná církev má čtyři eparchie: Pražskou, Olomoucko - brněnskou, Prešovskou a Michalovskou. V čele každé eparchie je biskup. Kromě těchto čtyř biskupů má církev ještě jednoho biskupa vikáře Pražské eparchie - s titulem „mariánskolázeňský“. Nejvyšším představitelem církve je arcibiskup pražský.

Budoucí kněží studují na Pravoslavné bohoslovecké fakultě Prešovské univerzity v Prešově, na jejím detašovaném pracovišti v Olomouci a v zahraničí.

Pravoslavná církev vydává měsíčník Hlas pravoslaví (česky), Odkaz sv. Cyrila a Metoda (slovensky a ukrajinsky) a kalendář - ročenku (česky a slovensky).

Je členkou Světové rady církví, Konference evropských církví a mezinárodní organizace pravoslavné mládeže Syndesmos.

Statistika
Pravoslavná církev má v České republice 82 farností (Čechy 51, Morava a Slezsko 31), dle sčítání lidu r. 2001 22.968 věřících a asi 100 tisíc věřících ze zahraničí, kteří pobývají v ČR.


KONTAKT:

Pravoslavná církev v českých zemích
Metropolitní rada
P.O.Box 655
111 21 Praha 1

tel: 224315015
fax: 224313137
christofor@worldonline.cz