Program a anotace volitelných semminářů 20. studijního dne ERC
Proti proudu? Role křesťanských médií v dnešní společnosti
ERC v ČR | 06.04.17
Program a anotace volitelných seminářů 20. studijní dne ERC na téma Proti proudu? Role křesťanských médií v dnešní společnosti, který se bude konat ve čtvrtek 11. května 2017 od 9.00 hodin ve školícím středisku Marianeum, Máchova 7, Praha 2.
PROGRAM
9.00 – 9.30 – registrace
9.30 – 9.45 – modlitební úvod – Daniel Ženatý (ČCE)
9:45 – 10.15 – úvodní slovo – Petr Vaďura (ECM)
10.15 – 10.45 – přestávka
10.45-12.00 – bloky volitelných seminářů
12-13 oběd – (zajištěn na místě pro všechny přihlášené)
13.00 – 14.30 – panelová diskuse (moderace P. Vaďura) + výstup ze seminářů
14.30. – 15.00 – společné ukončení studijního dne, možnost pro rozhovory
Volitelné semináře (anotace naleznete níže)
Církev online? – zkušenosti z Církve adventistů sedmého dne (Jindřich Černohorský, CASD)
Sociální média a jejich pedagogický potenciál – Martina Dobosiová (Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích)
Jak vést rozhovor - Veronika Sedláčková (Český rozhlas)
Nastolování témat v médiích a nebezpečí manipulace (Jan Váně, Západočeská Univerzita v Plzni)
Anotace volitených seminářů
Církev online?
Zkušenosti z Církve adventistů sedmého dne - Jindřich Černohorský
Církev v mediálním prostoru má své nenahraditelné místo. Je v ní obrovský potenciál. Jak ale oslovit evangeliem člověka, který o církve nemá zájem? Co vzbuzuje nedůvěru a co naopak důvěru buduje? Jak přejít z komunikace ve virtuálního prostoru k osobnímu setkání?
Jak vést rozhovor - Veronika Sedláčková
Český rozhlas
To, co bych ráda předala, jako hlavní poselství, na co jsem během let přišla, shrnuje asi toto: Ptám, se abych se dozvěděla, co mě zajímá a poslouchám, abych zjistila, co kromě toho se ještě můžu dozvědět.
V první části semináře shrnu, jak vést rozhovor pro aktuální pořady, ať už televizní či rozhlasové. Jedná se o krátkou reakci na čerstvou událost. Podobné to je u internetových médií, která si zakládají právě na rychlosti a aktuálnosti. (Důraz na přesnost moderátora či moderátorky a výběr správných hostů.)
Poté bych se ráda věnovala rozhovoru delšímu, analytičtějšímu, který má jiné zákonitosti a strukturu, plus vyžaduje jinou přípravu. Taky tento typ se dá rozdělit na dva druhy analytického rozhovoru. Za prvé se jedná o formu jeden na jednoho a za druhé o duel, kdy moderátor či moderátorka získávají argumenty ze dvou stran názorového spektra. Jistou odnoží je i diskuse, což ale považuji za samostatnou disciplínu, uvidíme, jestli zbyde čas.
(K vedení analytického rozhovoru je nutná dobrá znalost rozebírané věci, schopnost rychlé reakce a ideálně důkladný všeobecný background.)
Věřím, že pár minut vyšetřím i na to, jak se chovat jako respondent, tedy strana zpovídaná.
Kromě teoretické části, pokud časové možnosti dovolí, jsem samozřejmě nejen připravená odpovídat na otázky, ale taky si zmiňované druhy rozhovorů krátce vyzkoušet.
Nastolování témat v médiích a nebezpečí manipulace - Jan Váně
Západočeská Univerzita v Plzni
Sociolog doc. Váně z Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni prováděl výzkum, ve kterém se zaměřoval na katolickou církev a její (ne)schopnost nastolovat svá témata (agenda setting) ve veřejné diskusi. S výzkumem nás seznámí a navíc uvede důvody,proč se církvi nastolovat témata nedaří. Součástí vystoupení bude také seznámení s problematikou argumentačních faulů. Budeme uvažovat o tom, jak a proč je církev vtahována do problémů, na které její představitelé neumí reagovat. Obecně tedy budeme uvažovat o tom, jak je církev veřejností vnímána na základě její veřejné mediální prezentace - a co se s tím dá dělat.
Sociální média a jejich pedagogický potenciál při výchově a vzdělávání mladých lidí - Martina Dobosiová
Teologická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
Fakulta sociálních věd Karlovy univerzity
Podle současných odborníků, dnešní mládež žije v jiném světě, nežli jejich rodiče a učitelé. Jejich společenský život získává, díky sociálním sítím, i elektronický rozměr. Zygmund Bauman pojmenoval takový život jako „kyberživot“. Tento kyberživot je charakteristický konzumem, který se prolíná různými možnostmi využívání sociálních sítí. Také samotné sociální sítě se stávají konzumní službou, jelikož v dnešní době jich existuje velká řada. Přestože se může zdát, že všechny sociální sítě poskytují velmi podobný obsah, jejich sdělovací funkce se může v rámci jednotlivých sociálních sítí lišit. Díky této rozmanitosti lze vytvářet a sdílet obsah za různými účely. Kromě komunikace, zábavy a marketingu lze sociální sítě využít i k výchově a vzdělávání.
Pokud věnujeme pozornost mladým lidem, je nutné vzít v potaz psychologické souvislosti spojené s používáním sociálních sítí touto věkovou skupinou. Sociální sítě pomáhají mladým lidem porozumět nárokům vrstevnické skupiny, jejím hodnotám a normám. Kvůli vývojovým potřebám dětí a mládeže ve věku 10–20 let je používání sociálních sítí v podstatě nevyhnutelné a stává se sociální nutností.
Tento současný stav můžeme však v kontextu výchovy a vzdělávání vnímat jako výhodu. Sociální sítě sdružují spoustu mladých lidí na jednom místě a skrze příspěvky na sociálních sítích s nimi můžeme komunikovat způsobem, jenž jim je srozumitelný. Tyto aplikace nám nabízí několik možností, jak předat obsah – text, fotografie, obrázek, video či gif. Těmito způsoby můžeme mezi mladé uživatele šířit informace, osvětu, hodnoty, kulturu a mnoho dalšího.
Informace:
http://www.ekumenickarada.cz/20sd
https://www.facebook.com/events/805963192912495/